Vítejte na povídkovém blogu, bližší informace o tom, jak to tu chodí, v prvním odstavci psaného textu v menu. :D
NOVÁ POVÍDKA-PŘEKLAD: Vánoční jednodílka Maybe This Christmas tady
pozor, sola. BÁSNIČKUJE!!! tady

Maybe This Christmas

24. prosince 2013 v 21:07 | Sola. |  Jednorázové HP
Heyy) Takže, po dlouhé době, POVÍDKA! Slyšíte dobře, má milovaná zlatíčka, povídka:D Není to sice moje práce - jen jsem to překládala. Ale miluju ji, tak si ji snad užijete i vy! A SAMOZŘEJMĚ TY NEJVESELEJŠÍ ZE VŠECH VÁNOC, LIDIČKY!

Text: 'Maybe This Christmas' by Ron Sexsmith/http://www.youtube.com/watch?v=i03K1kPH8y8
Překlad: Sola Fidelis
Povolení zasláno, ale autorka už dlouho neaktivní, nereaguje
též publikováno na hpkizi.sk

Možná tyto Vánoce


Možná tyto Vánoce budou znamenat něco víc
Možná se tento rok objeví láska
Hlubší než kdy dřív
Hermiona Grangerová vstoupila do Tří košťat, hledala únik předtím, než zešílí. Byl Štědrý večer a ona přišla ze svého domu v mudlovském světě. Vánoce s Grangerovými byla věc, ohledně které se vždy cítila rozpolcená. Milovala, když mohla vidět svou rodinu, otevírání dárků a ráda si se všemi popovídala. Nicméně, tyto lidi už moc jako rodinu nevnímala. Její teta Julie věděla o její eh… výjimečnosti, ale varovala ji, aby o tom už nikdy nemluvila. Bratranec Elliott se staral jenom o videohry a kočky, jak říkal dívkám. Všichni ostatní byli staří, pitomí, hrubí nebo jim šplouchalo na maják. Takže tentokrát vyrazila na výlet do kouzelnického světa, i když byly vánoční prázdniny.
Z nepříjemného větru a sněhu, co její tvář tyranizovaly posledních deset minut, měla zářivě rudé tváře. Ocenila teplo, které ji přivítalo, jakmile do hospůdky přišla. Když se rozhlížela okolo sebe, uviděla stromeček s ozdobami a světýlky, co visely z větví.
'Tohle jsou Vánoce. Tohle je to, co miluji.'
Zamířila k baru a spatřila osobu s vlasy, které si nikdy nemohla splést.
Draco Malfoy tu byl taky.
'Super. Tohle je přesně to, co jsem na Štědrý večer potřebovala.' Pomyslela si Hermiona lehce zuřivě. 'Proč je vůbec tady? Určitě má domácí skřítky, kterým dává rozkazy a tatínka, kterému musí pochlebovat.' Hodila si vlasy přes rameno a šla dál.
"Jeden máslový ležák, prosím," objednala si a trpělivě čekala, až jí ho přinesou, zatímco přemýšlela o Draco Malfoyovi.
A možná nás odpuštění pobídne, abychom zavolali
Někomu, koho milujeme
Někomu, koho jsme ztratili
Pro důvody, na které jsme docela zapomněli
Mmm, možná tyhle Vánoce
'Možná je tu ze stejného důvodu, jako já. Štědrý večer je buď úžasný, nebo strašný. A neodejdete, pokud je úžasný. Snad můžu na jednu noc hodit tuhle hloupost za hlavu, jen na jednu noc, aby ani jeden z nás nemusel být na Štědrý večer sám.
Když jí donesli máslový ležák, díky extrémnímu návalu kuráže si pití vzala a postavila se.
Pomaličku pokládala jednu nohu před druhou, mířila ke Zmijozelovi, který terorizoval ji i její přátele posledních sedm let.
"Ahoj." Hermiona promluvila jemně, neschopna říct něco chytrého. Švihl hlavou doprava, šokovaný, že na něj někdo promluvil, aby uviděl Hermionu.
"Co tu děláš, mudlovská-" začal s úsměškem na tváři, ale Hermiona ho zastavila zvednutím ruky.
"Radím ti, abys tu větu nedokončoval, Draco." Tím, že použila jeho křestní jméno, byl jen málo překvapen. "Přišla jsem proto, že jsi tu sám, stejně jako já, a nemyslím si, že Štědrý večer by měl někdo trávit o samotě." Pohlédla na něj, očekávala hrubou, odmítavou odpověď.
"I když mě tvá přátelská nálada znechucuje, sedni si, Grangerová, ale buď zticha." Přestože to gesto určitě nebylo milé, souhlasil a vyzval ji, aby si sedla.
Udělala, jak řekl a potichu usrkávala svůj teplý nápoj, přičemž se na něj každou chvíli koukala.
***
"Byl bych radši, kdybys něco řekla, než abys na mě dál takhle divně zírala." Úlekem z toho, jak náhle promluvil, jí zaskočilo pití. Podívala se přímo do jeho tváře.
"Já - já… omlouvám se. Co tu děláš na Štědrý večer sám?" zeptala se Hermiona tiše, nejistá, jestli nebylo hloupé ptát se zrovna na tohle.
"Měl bych se tě zeptat na to samé, Grangerová. Jsem překvapený, že nejsi doma s rodiči a nemáš rozkošné odpoledne s a-žili-šťastně-až-do-smrti filmy na té tele-něco věci," posmíval se jí a vzal si pár čokoládových bonbónů.
"Říká se tomu televize, a pokud to musíš vědět, moje rodina je během této části roku jen těžko snesitelná," povzdechla si a sundala si kabát.
"Co ty víš? Máme něco společného. Moje rodina jen posedává a debatuje o tom, kdo terorizuje koho, celé prázdniny."
"No, vypadá to, že spolu strávíme dlouhou noc, co?" Hermiona se na Draca statečně usmála a, k jejímu překvapení, se mile, maličko usmál zpět.
"Taky si myslím. Tak to si objednáme něco k jídlu." Vyndal dvě menu, jedno podal Hermioně.
Možná tu budou otevřené dveře
Možná že hvězda, co zazářila dříve
Zazáří ještě jednou
Hermiona Grangerová a Draco Malfoy spolu vycházeli. Povídali si o škole, o jejich rodinách, přátelích i různých jiných věcech. Pro oba dva to byla zajímavá zkušenost, která se stala ještě zajímavější, když Hermiona položila jednoduchou otázku.
"Stali se z nás dnes večer přátelé?" Neodvážila se kouknout na Draca ze strachu, že by se jí mohl vysmát do tváře.
"Chceš, aby z nás byli přátelé?" Hermiona byla tímto dotazem šokovaná.
"Já-já nevím. Dnešní večer byl překvapivě báječný, ale nejsem si jistá, jestli můžu jen tak zapomenout na všechno, co jsi mi udělal…" Hermiona utichla, stále se snažila najít odpověď na tu otázku.
"Úplně pochopitelné. A já si nejsem jistý, jestli tě můžu snášet každý den." Draco se na Hermionu hravě ušklíbl. "Ale… nevadilo by mi setkávat se a možná si takhle jednou za čas popovídat." Natáhl ruku a položil ji na Hermioninu. Očekával, že se stáhne, ale ona ho pevně sevřela.
"To zní jako plán." Usmála se na něj. "Myslím, že už radši půjdu. Přeci jen je Štědrý večer." Stoupla si a vzala si svůj kabát. Draco se rychle postavil a vzal jí ho z ruky.
"Mám to." Zašeptal a oblékl jí ho. Jak vycházeli z hospůdky, sladili spolu krok.
"Takže myslím, že se uvidíme pak. Až budeš mít náladu na pokec, pošli mi svou. Ok?" Usmála se a Draco přikývl. Hermiona jednou kývla a otočila se k odchodu.
A možná nás tyto Vánoce nakonec najdou
V nebi, v míru
Prosící o to nejmenší
O lásku, která nám byla ukázána v minulosti
Možná tyto Vánoce
Možná tyto Vánoce
"Hermiono, počkej!" zakřičel Draco do vířících sněhových vloček. Zastavila se a otočila se čelem k němu.
"An-" začala, ale byla zastavena, když se Dracovy rty dotkly jejích. Hermiona - ačkoliv chvilkově šokovaná - obtočila své ruce okolo Dracova krku a on, v odpověď, jemně položil své ruce na její boky.

Jak spolu sdíleli jejich první polibek, mezi mnoha ostatními, které měly nastat, si Hermiona uvědomila, že jí není taková zima, jako předtím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama